V můj 8. den v Bejrútu se nic extra nestalo, v nemocnici jsem byla jako obvykle zhruba od 8 do 4. Mark mi nabídnul, že když tady trávím měsíc, že bych si mohla připravit prezentaci, kterou bych přednesla ke konci července. Já nadšeně souhlasila, celý den jsem si rozmýšlela téma, až jsem se nakonec rozhodla pro invazivní karcinom prsu. Je to nejčastější nekožní karcinom u žen, čili má extrémní klinický význam, tak jsem si říkala, že se aspoň jednou o tom prsu něco naučím. No, teď po týdnu můžu říct, že mám hotové 3 slidy. A to jsem si říkala, jak jsou dva týdny děsně času, jak to budu mít perfektní. Kulové. Nějak vážně nestíhám. Začala jsem tím, že si problematiku načtu. Již týden se prokousávám Rosenovou patologií prsu. Zde je problematika ca prsu rozvedena na 350 stran, cca 400, pokud počítáte i prekancerózní lézi duktální karcinom in situ, který tak či tak budu muset zmínit. Ale asi to celé omezím jen na ten duktální karcinom, neboť je nejčastější, tvoří asi 80 % nádorů mammy, jinak bych se z toho zbláznila a nestihla to a byla za blbce.
Jo a ještě jedna věc se stala. Jako již tradičně na každé dovolené se mi na čele začala tvořit nějaká vyrážka. Mark mi nabídnul, že má kamarádku na kožním, ať si tam zajdu. I šla jsem a ona poměrně rychle po vyslechnuté anamnéze diagnostikovala herpes simplex typu 1. Jako what the fuck??? Odkdy je eskrze labiální herpes na čele??? No, já musím za každou cenu vystupovat z davu. Každý na to čumí jak puk, dokonce ani starý profesor na patologii mi to nechtěl věřit, myslel, že jsem se do něčeho praštila. Ale koupila jsem si na to aciklovir (až přijedu, tak budu chodící lékárna) a evidentně se mi to hojí rychleji, než se mi to hojilo jindy, což znamená, že to asi fakt je ten proklatý vir zabydlený v mém nebohém ggl. Gasseri. Doktorka říkala, že to spouští hlavně spálení od slunce a vzhledem k tomu, že já si v neděli spálila xicht a vypadala jak Vinnetou, tak asi nebyla daleko od pravdy. Často to může být i stres, což bude příčina mých lednových a červnových vyrážek (pročpak asi), zatímco srpen a září mají na svědomí dovolené. No bezva. A já se divím, že nemám od moře ani jednu fotku, kde nevypadám retardovaně.
Večer opět hospůdka, libanonské pivo Almaza, mrkvičky a chroupací dobroty. La dolce vita.
Žádné komentáře:
Okomentovat