Řekla bych že první pokus odlepit se od země a odjet "na zkušenou" na jiný kontinent je taky docela věda. Letiště znám jen zvenku, o letadlech vím asi tolik, že mají křídla, proudové motory, čumák a okýnka a proces přepravy pasažérů a jejich odbavování je mi naprosto neznámý. Živě si vzpomínám, kterak se mé tetě a sestřence podařilo bezpečně minout výdej zavazadel a ony pak měly co dělat, aby je dostaly zpět. Další varianta je, že se můj lodní kufr na páse neobjeví pro jistotu vůbec. Nebo že Libanonci usoudí, že jsem nějaký nepřítel státu a nedají mi vízum. Co já vím, třeba bude moje sukně moc krátká, jsou to Arabáči, na to nesmím zapomínat. Taky si tam vezu pepřový sprej, abych měla klid, snad ho neoznačí za zbraň a mě za teroristu a nechají mě do toho letadla vůbec nastoupit. Ach jo, raději na nic z toho nebudu myslet nebo bych se musela zbláznit!
Na druhou stranu, jestli ty stewardky budou vypadat a tančit jako Britney, tak to bude docela jízda!
Hm, právě mi spolubydlící oznámil (učí se patofyziologii, tak je strašně přechytřelý), že při trhlině v trupu letadla zahynu strašlivou smrtí. Zasmáli jsme se, je fakt, že vada na letadle je opravdu jediná věc, které se nebojím. Naopak, na samotný let se extrémně těším! Vždycky jsem milovala pouťové atrakce, centrifugy, horské dráhy s loopingy a absolvovala jsem i volný pád, čili letadlo bude taková jedna magnificentní, adrenalinová, i když trochu dražší než v zábavním parku, atrakce. Tolik se těším, že ani neusnu!
Žádné komentáře:
Okomentovat